Stary Gierałtów – Karpno – Nowy Gierałtów – Stary Gieratów

Průběh trasy:

Vyjíľdíme od školy ve Starém Gierałtowě. Postavíme-li se čelem k ploše stadionu, uvidíme kopce Zlatých hor, po jejichľ svazích zanedlouho pojedeme. Nejprve se vydáme po okresní silnici směrem k západu (směr Stronie ¦l±skie) a po asi 0,5 km na úrovni mostu za domem odbočíme vpravo po modré značce. Přeřadíme na silnější převod a stoupáme cestou podél lesa. Z louky nad údolím obdivujeme okolní kopce Zlatých hor a na jihovýchodě vrcholy hor Bialských. Po krátkém odpočinku šlapeme dále dovrchu. Značka nás vede lesní cestou. Dýcháme zhluboka, abychom nabrali síly na zbytek stoupání. Vyjíľdíme na asfaltovou silnici, která se stáčí vpravo. Stoupání je jiľ mírnější. Projíľdíme kolem hájovny, kolem které pobíhají dva psi (hlasitě štěkají, ale nekoušou). Je to jediné stavení, které zde zbylo z dnes uľ neexistující vesnice Karpno. Po pravé straně silnice mezi stromy spatříme zbytky domů. Na rozcestí odbočíme z asfaltu na lesní cestu, která vede rovnoběľně s hřebenem Zlatých hor. Dosáhli jsme nejvýše poloľeného místa našeho výletu a cesta začíná pomalu klesat. Kolem dokola roste pěkný smrkový les. Průhledy mezi stromy občas zahlédneme druhou stranu údolí řeky Biała L±decka. Celou dobu jedeme průsekem podél svahů, rovnoběľně se státní hranicí, která vede lesem nad námi. Přijíľdíme na křiľovatku, kde stojí přístřešek proti dešti. Kříľí se tu turistické stezky vedoucí na Gierałtovské sedlo (Przełęcz Gierałtowska) a do Bialských hor. Pod námi je vesnice Nowy Gierałtów. Sjíľdíme po červené značce dolů do údolí k obecní silnici. Jedeme podél pravého břehu řeky, přejíľdíme most a pokračujeme po okresní silnici k dalšímu mostu. Opět přejíľdíme řeku a vracíme se na obecní silnici. Podél břehu řeky dorazíme zpět na místo před školou, ze kterého jsme vyrazili.

Zajímavosti na trase:

Kostel sv. Michala Archanděla ve Starém Gierałtowě. Jde o skromně vyhlíľející, pozdně barokní venkovský kostel tradičního typu, vybudovaný místním stavitelem podle běľného projektu. Kostel má jednu loď, vyčleněné polokruhové kněľiště a na západní straně štíhlou věľ krytou baňatou střechou.

Vnitřní výbava kostela je poměrně bohatá a různorodá. Během opravy, která probíhala před rokem 1987, byl částečně rekonstruován dřevěný kůr a na klenbě byla vytvořena současná nástěnná malba v novorománském stylu s výjevem ukřiľování Krista.

Okolní pozemky ve středověku patřily k malému státečku, jehoľ správním centrem byl hrad Karpień, který stál nad dnes jiľ neexistující vsí Karpno, na svahu hory Królówka (799 m). Hrad vznikl ve 13. století. Územím, na kterém později vznikla vesnice Karpno, vedla před několika sty lety stará obchodní stezka, tzv. Solná cesta, která jiľ v raném středověku spojovala České země s Malopolskem. Dopravovala se tudy sůl z Wieliczky u Krakova do Prahy. Prvním hradním pánem, jehoľ jméno známe, byl Tomáš z Glubos, leník krále Jana Lucemburského. Rod tohoto českého šlechtice měl ve znaku zlatého kapra na modrém poli (odtud pochází název hradu - Karpień; polsky karp = kapr). V období husitských válek byl hrad zpustošen a v 15. století dvakrát vypálen. Později se stal úkrytem loupeľných rytířů, proto ho nakonec spojená vojska slezských pánů zcela zničila. Materiál ze zříceniny hradu obyvatelé města L±dek Zdrój pouľili na stavbu lázeňských budov. Do dnešních časů se z hradu dochovaly pouze základy. Na bývalém nádvoří stojí kámen s vytesaným plánem hradu ze 14. století a kamenná lavice pro turisty.