První zmínky o osidlování na strońském území pocházejí z 13. století. Ve středověku se osidlování kolem horního toku řeky Biała Lądecka zastavilo na úrovni obce Stary Gierałtów. Lidé se živili převážně zemědělstvím.
V letech 1525 – 1618, po husitských válkách, došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Zdrojem obživy obyvatelstva nově vzniklých osad byly lokálně se rozvíjející průmysl, řemeslo, kácení lesů a do jisté míry zemědělství. Hlavním vývojovým faktorem bylo hornictví. Na nových mýtinách se usazovali hlavně horníci, hutníci a dřevorubci.
Následující fáze kolonizace (z doby Bedřicha Velikého) připadá na léta 1773 –1806, tehdy vznikly početné horské osady. Takto vytvořená struktura osidlování přetrvala s nevelkými změnami do 20. století.
V 19. století hranice mezi Stroniem, Strachocinem a Goszowem zanikly, což umožnilo vznik jednoho městského komplexu. Zde bylo také sídlo klíče majetků královské rodiny a veliké hutě skla. V důsledku stálého rozvoje získala roku 1967 obec Stronie Śląskie městká práva.