BIP mapa servisumapa servisu Dnes je:
, hodina:
, svátek má: Almy, Cezarego, Jarosława
Medvědí jeskyně v Kletnie

Největší přírodní raritou masívu Králického Sněľníka je Jaskinia NiedĽwiedzia. Byla objevena v říjnu roku 1966 na pravém úpatí doliny potoku Kle¶nica, ve výšce ok. 800 m n. m., v době práce v kamenolomu na mramor Kletno III. Celková délka dnes známých chodeb a sálů, rozmístěných na třech úrovních, přesahuje 2,7 km. Střední úrovní vede pro turisty zpřístupněná a neobyčejně atraktivní trasa, během níľ jsou k vidění usazeniny bohaté na kosterní pozůstatky zvířat doby ledové a také část zvaná „Palácové sály“, bohatá na různorodé formy kalcitových krápníků. V důlním díle bývalého kamenolomu se nachází pavilon se zajímavou muzejní expozicí.

Jeskyně začala vznikat jiľ před asi 50 miliony let v důsledku ničivých procesů rozpouštění a eroze vodou krystalických vápenců. Tyto procesy vedly ke vzniku krápníkových útvarů, jako jsou stalaktity, stalagmity, stalagnáty, drapérie nebo kaskády. Nejokázalejší kaskádové krápníky dosahují výšky ok. 8 metrů (Wielka Kaskada). Usazeniny, vyplňující významnou část chodeb a sálů, obsahují ohromné mnoľství kostí zvířat, ľijících v okolí jeskyně v období poslední doby ledové (jeskynní medvědi, lvi, vlci a jeskynní hyeny) a také zvířat z dnešní doby. Mezi kosterními pozůstatky zvířat doby ledové rozhodně převaľují kosti jeskynního medvěda (Ursus spelaeus), který dal jeskyni jméno. V současné době je jeskyně místem přenocování a přezimování pro četné druhy netopýrů.

K dnešní jeskynní fauně patří také stíno- a vlhkomilný hmyz, pavouci a nevelcí korýši, meškající v jeskynních vodách. Jeskyně a její okolí jsou místem mnohaletého vědeckého výzkumu. Kvůli maximální ochraně tohoto unikátního objektu je zde turistický ruch – jehoľ počátky se datují na červen 1983 – omezen striktními pravidly návštěvního řádu. Proto má prohlídka jeskyně zorganizovanou podobu. Zúčastňují se jí 15-členné skupinky s kvalifikovaným průvodcem, a to vľdy v přesně stanoveném čase.

Vzhledem k omezenému mnoľství lidí, které můľe projít jeskyní během jednoho dne, si můľe být návštěvník zcela jist svou prohlídkou pouze na základě dřívější rezervace.

Turistický servis v jeskyni poskytuje:
Zakład Usług turystycznych "Jaskinia NiedĽwiedzia"
tel (074) 814 12 50

Otevřeno denně kromě pondělí a čtvrtku.

10.00 - 17.40 (leden - duben a září-listopad)

09.00 - 16.40 (květen - srpen)

Galerie Wapiennik

Historicky cenná vápenka "Łaskawy Kamień" z konce 18.století se nachází ve Staré Morawě, při cestě do Medvědí jeskyně v Kletně. Od roku 1978 se rodina Rybczyńskich snaľí zchátralý objekt renovovat tím, ľe na dochovaných zbytcích základů přistavuje obytnou část a ateliér.

V přilehlém parku – uspořádaném po vzoru japonské zahrady – se nachází stálá galerie výtvarných prací: Ermy, Joli a Jacka Rybczyńských. Je zde moľno obdivovat: obrazy, grafiku, objekty a sochy. Po dřívějším dohodnutí termínu je moľno navštívit také vápenku.

Objekt je sídlem Německo-polské společnosti "WAPIENNIK GNADENSTEIN" (se sídlem v MOHUČI), Polského spolku MUZEUM "WAPIENNIK" a redakce umělecko-regionálního čtvrtletníku "STRONICA ¦NIEŻNIKA".

Jak objekt, tak i organizace jsou vedeny a spravovány prof. Jackem Rybczyńským.

Zájemci se mohou zúčastnit:
- letní akademie umění,
- uměleckých seminářů,
- výuky jazyků a konverzací.

Paweł Dywański
Podzemní turistická trasa

V roce 2002 byla pro návštěvníky zpřístupněna štola č. 18 bývalého uranového dolu v Kletně. Nachází se asi 800 metrů od hlavního parkoviště v Kletně, u cesty spojující Kletno s Siennou. Štolu tvoří vyčleněný systém důlních děl v nejvýše situované části dolu. Její vstup se nachází ve výšce 773 m n. m. Trasu o délce asi 200 metrů se prochází po speciálních chodnících, přičemľ je moľno prohlíľet si nádherně osvětlená velká přírodní loľiska místních minerálů (fluoritu, křemene a jiných) a řadu speciálních expozic. Chodníky mají šířku 1,5-2 metrů a výšku od 1,7 do více neľ 2 metrů. Teplota uvnitř se pohybuje kolem +7°C. Štola je úplně bezpečná – nevyskytuje se tam radioaktivní záření!

Ve štole jiľ po několik let zimuje 20-30 netopýrů aľ šesti druhů (hlavní druh netopýr velký).

Zdokumentované počátky hornictví v Masivu Kralického Sněľníka sahají do poloviny 14. století. O štolách-dolech sv. Pavla, sv. Jakuba a Mrocznej Sztolni (Temná štola) v samotném Kletně (pozdější štoly č. 7, č. 9 a č. 11 uranového dolu) hovoří dokumenty z 16. století. Od té doby probíhala v dolině Kle¶nicy občasná těľba rud ľeleza, stříbra, fluoritu, rudy mědi, rudy uranu a mramoru.

V roce 1947 začali sovětští specialisté hledat na území Polska, zejména pak v Sudetech, rudy uranu, který SSSR potřeboval k výrobě jaderných zbraní. V létě 1948 byla zjištěna silná radioaktivita hald u středověkých štol v Kletně. Po jejich vytěľení zde byla zahájena stavba šachty nazvané Kopaliny. Během jejího provozu od roku 1953 byla provedena důlní díla o celkové délce 37 kilometrů, včetně 20 štol a také 3 vrtů hlubokých 83-150 metrů. Stále se zmenšující mnoľství získávaného uranu při současně se zvětšující hloubce těľby, vedlo k rozhodnutí o ukončení exploatace. Na povrch bylo vytěľeno celkem 228 000 m3 skal. Z loľiska bylo získáno celkem 20 tun uranu, coľ představovalo pouze necelých 5% uranu vytěľeného v Sudetech, a zanedbatelnou částku těľby uranu pro SSSR v zemích střední a východní Evropy. W letech 1953-58 byl v dole těľen také fluoritu (CaF2).

Paweł Dywański
Stronie Stronie Stronie Stronie
Turistická trasa HSK Violetta

Hu» vznikla v roce 1864 a jejím zakladatelem byl Franc Losky. Manufaktura byla situována na území získaném od královny Marianny Orańské, a to na místě, kde stála o století dříve stará hu» skla.

Hu» byla nazvána "Oranienhute". Díky snahám majitele se podnik rychle rozrůstal a jeho výrobky nacházely kupce i v odlehlých končinách světa. Velkou výhodou pro rozvoj huti bylo zavedení ľeleznice do Stronia ¦l±skiego w 1897 r. Dobrou konjunkturu hutě přerušilo vypuknutí I. světové války. Meziválečná léta byla pro hu» těľká a neminula jí ani světová hospodářská krize. V době II. světové války podnik upadal. Posledním nadřízeným podniku byl Eberhardt Losky. Po byla výroba zahájena v roce 1946 zdobením krystalů. Hu» dostala jméno: "Zjednoczone Huty Szkła Okręgu ¦l±ska Dolnego - Państwowa Huta Szkła Kryształowego w Stroniu ¦l±skim". V roce 1951 bylo zahájeno vytápění skelné hmoty.

Ze začátku se jednalo o laboratorní sklo (s bórem a křemíkem). Od roku 1953 byl změněn výrobní profil hutě a byla zahájena výroba olověného skla (krystalové sklo), v témľe roce byl zahájen vývoz krystalů. Hu» byla od samého začátku průkopníkem v zavádění nových technologií. V roce 1970 byl název podniku změněn na Huta Szkła Kryształowego "Violetta" w Stroniu ¦l±skim, a v roce 1992 byl podnik proměněn na akciovou společnost se současným jménem: Huta Szkła Kryształowego "Violetta" S.A. w Stroniu ¦l±skim. Od začátku své existence měla hu» velmi dobrou pověst mezi výtvarnými umělci - skláři, kteří zde mohli díky vstřícnosti vedení hutě realizovat své umělecké záměry.

V pracovní dny je moľno podnik za provozu navštěvovat po organizovaných skupinkách. Během prohlídky se návštěvníci mohou seznámit s technologií, výrobními postupy a způsoby zpracování krystalového skla.  

Paweł Dywański
¦nieżnicki Park Krajobrazowy

¦nieżnicki Park Krajobrazowy (coľ je kategorie ochrany částečně odpovídající českým chráněným krajinným oblastem) byl zaloľen v r. 1981 a patří k němu tři horské skupiny Východních Sudet: masív Kralického Sněľníka, Zlaté hory a Bialské hory. Park zaujímá plochu 28.800 ha, a jeho ochranné pásmo 14.900 ha. Park i s jeho ochranným pláštěm se rozkládá na území obcí : Stronie ¦l±skie, Bystrzyca Kłodzka, L±dek Zdrój, Międzylesie, Złoty Stok a Kłodzko. Oblast parku se vyznačuje různorodostí krajinných typů: od níľinných mezihorských kotlin, přes krajinu starých středních hor a starých říčních údolí, po erozní krajinu tektonických hran a oblast okolo vrcholu Kralického Sněľníka subalpského rázu.  Velikou atrakcí představují skalky, úbočí pokrytá sutí a rozlehlé jeskyně. Na území ¦PK se nachází pět přírodních rezervací:

  1. "¦nieżnik Kłodzki" – vzhledem k ochraně bezlesého vrcholu Kralického Sněľníka jako alpského patra s bohatým bylinným rostlinstvem a kosodřevinami.
  2. "Nowa Morawa" – rezervace v údolí Morawki na úpatí Bialských hor. Pod ochranou se nachází část bukovo-smrkového lesa, v němľ se vyskytují i jedle a javor. V podrostu se vyskytuje jeřabina, lýkovec. Ve vlhkých a vysokých patrech lesa se setkáme se zvonkem širokolistým a protěľí norskou.
  3. "Puszcza ¦nieżnej Białki" – přírodní rezervace jinak zvaná Javorový prales (Puszcza Jaworowa) o rozloze 124,68 ha, v níľ se nachází část listnatého lesa poblíľ horní hranice jeho výskytu. Lesní komplex vzdálený od pozemních komunikací umoľňuje ľivot zdejším početným velkým zvířatům. Často je zde k vidění jelen, srna, kuna lesní a lesní ptactvo: jeřábka, tetřeva, hlušce. U řeky ľijí skorce vodní, v řece pstruzi.  Prales zahrnuje přirozený bukový les, ve kterém se zachovaly více neľ 150-leté buky a javory. Vyskytuje se zde rovněľ jedle, smrk a staré jeřabiny - relikty starého sudetského pralesa.
  4. "Wodospad Wilczki" - ochrana vodopádu společně s úvozem s rysy kaňonu na potoce Wilczka.
  5. "Jaskinia NiedĽwiedzia" – Medvědí jeskyně; ochrana unikátní jeskyně s četnými nalezišti kosterních pozůstatků zvířat doby ledové a mnohými chráněnými rostlinami v nejbliľším sousedství jeskyně.

V parku se vyskytují četné druhy flory i fauny, včetně mnoha chráněných druhů, a také vzácné endemické a reliktní druhy bezobratlovců. Zvláštní pozornost si zaslouľí muflon, hranostaj, čáp černý, jeřábek, tetřev, hlušec, výr, mlok skvrnitý, četné druhy netopýrů a občas se vyskytující medvěd hnědý. Kromě toho je v masívu Kralického Sněľníka velkou atrakcí stádo kamzíků, jeľ je moľno pozorovat v zimě poblíľ Medvědí jeskyně. Lesy zaujímají 80% plochy ¦PK a dominujícím druhem je v nich smrk.

   S ohledem na horský terén se výrazně uformovala čtyři rostlinná patra:

        1. Podhorské patro /do 400 m n. m./, které podléhalo nejvýznamnějším proměnám.         Místo dubovo-habrových lesů zaujímalo během staletí luční rostlinstvo s upolínem         evropským, kýchavicí zelenokvětou a pupavou bezlodyľnou.

    2. Patro spodního lesa /400-1000 m n. m./ z monokulturou smrku, který zde byl uměle   zaveden v 19. století po nešetrném kácení lesa pro potřeby průmyslu.  

    3. Patro horního lesa /1000-1250 m n. m./ Roste zde převáľně lokální ekotyp     sudetského smrku, nejlépe přizpůsobeného místnímu prostředí. Vyskytují se zde také      buk, javor, jedle, jeřabina.  

    4. Vysokohorské louky zaujímají pouze vrcholovou kopuli Kralického Sneľníka.     Trávy a vysokohorské byliny představují hodnotný komplex, v němľ se vyjímají četné    vzácné a chráněné druhy.

 

Význam parku zvyšuje také mimo jiné:

  1. výskyt minerálních vod s obsahem síranů a fluoridů,
  2. dlouhodobý výskyt sněhové pokrývky /od nadmořské výšky 900 aľ 150 dnů v roce/,
  3. kulturně historická hodnota parku, který se vyznačuje: architektonickým souladem s přírodními podmínkami terénu, klasickým řetězovým uspořádáním vesnice s architekturou typickou pro Sudety, četnými architektonickými památkami jako je penziónový komplex v alpském stylu v Międzygórzu.

Kulturně sladěná krajina sahá svými počátky do 13. století, tedy doby intenzivní kolonizace, která se postupně přesouvala k horním tokům řek. Tehdy bylo vytvořeno typické řetězové uspořádání vesnice, rozkládající se v ose doliny, nad níľ se táhly orné pozemky a pastviny a nad nimi lesy.  

 

Paweł Dywański
Pamětihodnosti Strońské země

Farní kostel Matki Bożej Królowej Polski Ko¶cioła (Panny Marie, Královny Polska) a sv. Maternusa z 13. století. Původně dřevěný, v 1732 r. přestavěn z gotického na barokní. Je to budova ve formě trojlodní baziliky s klenbou pokrytou freskami a půlkruhovitě zakončeným presbytářem. Vchod je ozdoben kamenným erbovním kartušem a výklenkem s figurkou Krista, nad níľ se tyčí věľ se zvonicí. Bohatý vnitřek tvoří: barokní oltář z 18. století, polychromovaná kazatelna a kamenná křtitelnice. U kostela se nachází kaple a náhrobek rodiny von Losky.


Barokní figurka sv. Jana Nepomuckého z 18. století – nacházející se u farního kostela v Stroniu ¦l±skim.


Ruiny raně barokní kaple sv. Onufrygo z 1732 r. Kapli nechal postavit majitel Stronia ¦l±skiego, hrabě Johan von Wallis.


Erb kněľny Marianny Orańské, z konce 19. století, umístěný v průčelí budovy na ul. Ko¶ciuszki 60, v Stroniu ¦l±skim.


Goticko-renesanční farní kostel sv. Józefa Oblata v Bolesławowě postaven roku 1598. Zničen v 17. století a obnoven jako barokní stavba. Uvnitř kostela je bohatá výbava a výzdoba.


Barokní votivní sloup z roku 1672 – věnovaný tehdejším soudcem Wolfem. Výjímečným rysem sloupu je její primitivní vyhotovení. Řezbářská výzdoba vyobrazuje biblické výjevy, portréty biskupů a papeľů. Celek je ozdoben motivy vinné révy a ptactva.


Dvorský komplex z 19. století v Stroniu ¦l±skim; nyní budova Městského úřadu - byl sídlem majitelů panství a administrativním střediskem. Budova byla postavena jako letní palác vyuľívaný královskou rodinou v době prázdnin.


Barokní kostel sv. Michala Archanděla ve Starém Gierałtowě z 18. století. Je to jednolodní kostel s vyčleněným presbytářem. Uvnitř kostela je bohatá a různorodá výbava a výzdoba.


Pomocný kostel fary Stronie ¦l±skie v Sienné. Zděný, jednolodní s půlkruhovitě zakončeným presbytářem. Pokrytý kolébkovou klenbou a dvojspádovou střechou, ze které vyrůstá vysoký, štíhlý, osmiboký umíráček, zakončený kuľelovou helmou. Kostel byl postaven ve druhé polovině 18. století.


Turistická trasa HSK Violetta

Hu» vznikla v roce 1864 a jejím zakladatelem byl Franc Losky. Manufaktura byla situována na území získaném od královny Marianny Orańské, a to na místě, kde stála o století dříve stará hu» skla.

Hu» byla nazvána "Oranienhute". Díky snahám majitele se podnik rychle rozrůstal a jeho výrobky nacházely kupce i v odlehlých končinách světa. Velkou výhodou pro rozvoj huti bylo zavedení ľeleznice do Stronia ¦l±skiego w 1897 r. Dobrou konjunkturu hutě přerušilo vypuknutí I. světové války. Meziválečná léta byla pro hu» těľká a neminula jí ani světová hospodářská krize. V době II. světové války podnik upadal. Posledním nadřízeným podniku byl Eberhardt Losky. Po byla výroba zahájena v roce 1946 zdobením krystalů. Hu» dostala jméno: "Zjednoczone Huty Szkła Okręgu ¦l±ska Dolnego - Państwowa Huta Szkła Kryształowego w Stroniu ¦l±skim". V roce 1951 bylo zahájeno vytápění skelné hmoty.

Ze začátku se jednalo o laboratorní sklo (s bórem a křemíkem). Od roku 1953 byl změněn výrobní profil hutě a byla zahájena výroba olověného skla (krystalové sklo), v témľe roce byl zahájen vývoz krystalů. Hu» byla od samého začátku průkopníkem v zavádění nových technologií. V roce 1970 byl název podniku změněn na Huta Szkła Kryształowego "Violetta" w Stroniu ¦l±skim, a v roce 1992 byl podnik proměněn na akciovou společnost se současným jménem: Huta Szkła Kryształowego "Violetta" S.A. w Stroniu ¦l±skim. Od začátku své existence měla hu» velmi dobrou pověst mezi výtvarnými umělci - skláři, kteří zde mohli díky vstřícnosti vedení hutě realizovat své umělecké záměry.

V pracovní dny je moľno podnik za provozu navštěvovat po organizovaných skupinkách. Během prohlídky se návštěvníci mohou seznámit s technologií, výrobními postupy a způsoby zpracování krystalového skla.



Paweł Dywański
(cz)MUZEUM ZIEMI

(cz)

Muzeum Ziemi Geologiczne - Kletno

Nasze muzeum jest jedynym muzeum w Polsce gdzie możesz zobaczyć duż± kolekcję skamieniałych gniazd jaj dinozaurów - cztery gniazda to w sumie aż czterdzie¶ci jaj!

Oprócz tego w naszym muzeum znajduje się wiele okazów na skalę europejsk± a także takich których nie zobaczyciePaństwo nigdzie indziej w całej Polsce.

W naszej kolekcji posiadamy między innymi:

Tropy gadów ssakokształtnych sprzed około 250 min lat- najlepiej zachowane ¶lady w Europie. ¦lady łap dinozxaurów z gór stołowych - jedne z pierwszych i nielicznych ¶ladów dinozaura jakie znaleziono w Sudetach. Kolekcja skamieniałych zębów dinozaura, pra-krokodyla, mamutów, gadów i ryb. Różnego rodzaju i wielko¶ci muszle amonitów - również tzw. amonity spirytyzowane. Skamieniałe pnie drzew sprzed 250 mln lat, oraz różne ¶lady życia flory i fauny z minionych epok Ziemi. Meteoryt, który został znaleziony na Syberii. Wielki szczotki kwarcu różowego z gór Izerskich. Przeróżne formy kryształów gipsu z kopalni miedzi. Kolekcja agatów z Polski i z całego ¶wiata - w¶ród nich największy agat jaki znaleziono w górach Kaczawskich. Kolekcja krzemieni pasiastych z gór ¦więtokrzyskich i wiele wiele innych minerałów i skamieniało¶ci.

 

(cz)kkk
(cz)MUZEUM KAMIENI I MINERAŁÓW W STRONIU SLˇSKIM

(cz)MUZEUM KAMIENI I MINERAŁÓW W STRONIU ¦LˇSKIM
ul. Ko¶ciuszki 40 A, 57-550 Stronie ¦l±skie
tel. +48 667 741 755; +48 667 601 055;

Zapraszamy codziennie od 10.00 do 18.00
prócz poniedziałków i czwartków
 
(w okresie wakacyjnym Muzeum czynne codziennie )
Przy głównej drodze prowadz±cej do Jaskini NiedĽwiedziej i Czarnej Góry, w samym centrum Stronia ¦l±skiego znajd± Państwo nasze Muzeum Kamieni i Minerałów.
  • Zobaczcie piękno natury, poczujcie lecznicz± energię kamieni Waszych znaków zodiaku.
  • Odwiedzaj±c nasze okolice koniecznie należy  zobaczyć niezwykł±, prywatn± kolekcję minerałów rodziny Kluzów. Wspaniałe okazy z całego ¶wiata z pewno¶ci± pozostawi± niezatarte wrażenia. Bilety: ulgowy 2 zł, normalny 3 zł.
W Sklepie Firmowym Muzeum bogate i atrakcyjne wyroby z przepięknych minerałów pochodz±cych z Polski i ze ¶wiata. S± to m.in.: breloki, wisiorki, naszyjniki, drzewka szczę¶cia, zegary, lampy itp
Počítadlo přístupů: 2224326 Projektowanie stron www Go3.pl
Projekt spolufinancován z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci Programu INTERREG III A Česko-Polsko